Kdo šetří, má za tři. Nebo ne?

Při jednání s vrcholovými manažery průmyslových podniků se občas setkáváme s názorem, že pokud firma bude zlepšování procesů provádět sama svými zaměstnanci, výrazně ušetří ve srovnání se službami externích průmyslových inženýrů. 

Je tady na místě porovnat možné varianty, jak zajistit vedení a metodickou podporu zlepšování procesů:

A) Vlastní pracovníci v závodě

Výhody: trvalá přítomnost v závodě (z toho vyplývá schopnost odvést značný objem práce), podrobná znalost prostředí , vedení podniku úkoly zadává přímo.

Nevýhody: vedoucí pracovníci mají často tendenci zahlcovat vlastní průmyslové inženýry operativou a ukládat jim úkoly nesouvisející s jejich profesí. Vlastní pracovníci obtížně získávají znalosti z výrobních systémů z prostředí vyspělých firem mimo vlastní obor. S tím souvisí nižší úroveň znalostí metod průmyslového inženýrství a zejména metodiky, tj. způsobu jejich zavádění do praxe a také provozní slepota, .

Náklady: hrubý plat u kvalifikovaného zaměstnance je v rozpětí 35 - 50 tis. Kč/měs., tj. náklady jsou v rozmezí asi 546 až 780 tis. Kč/rok.

Přínosy a doporučení: vhodná varianta pro firmy, které mají k dispozici vysoko kvalifikované průmyslové inženýry s rozsáhlou praxí schopné samostatného rozvíjení a zavádění průmyslového inženýrství a vedení projektů na zlepšování procesů. To jsou ve většině firem příliš přísné podmínky, proto výsledky místních pracovníků bývají většinou nepřesvědčivé.

B) Pracovníci centrálního útvaru zlepšování procesů z mateřského podniku

Výhody: schopnost porovnávání dosažené úrovně jednotlivých podniků skupiny a možnost přenášení osvědčených postupů z jednoho podniku do druhého.

Nevýhody: jen občasná přítomnost na závodě, u pracovníků ze zahraničí jazyková bariéra při komunikaci s dělníky a rozdíly v mentalitě, nižší znalost procesů mimo daný obor, pracovníci centrálních útvarů mají často slabší znalosti metod průmyslového inženýrství a zkušenosti s jejich zaváděním do praxe. Zejména zahraniční pracovníci často podceňují schopnosti pracovníků firem a dosaženou úroveň výrobního systému, mají tendenci vystupovat šablonovitě a z pozice síly. Často jsou tímto způsobem prosazovány programy ke zlepšování procesů, jejichž zaměření vychází z představ pracovníků centra a nejsou přizpůsobeny situaci a potřebám daného podniku.

Náklady: závisí na umístění centrálního pracoviště, pokud je v zahraničí, pak náklady jsou srovnatelné nebo i značně převyšují náklady na externího průmyslového inženýra v ČR.

Přínosy a doporučení: pokud je kvalifikace pracovníků centra nezpochybnitelná, podaří se dobře skloubit potřeby podniku s daným centrálním programem a bere se v úvahu výchozí situace firmy, výsledky mohou být velmi dobré. V praxi ale značná část představitelů podřízených podniků (neveřejně) hodnotí roli centra jako negativní. Pak je namístě hledat možnost, jak v rámci autonomie podniku doplnit aktivity centra s pomocí externího průmyslového inženýra nebo vlastními silami.

C) Externí služby průmyslového inženýra

Výhody: nejvyšší úroveň znalostí metod průmyslového inženýrství a praktických zkušeností při zlepšování procesů z velkého množství firem mnoha průmyslových oborů. Externí průmyslový inženýr

• disponuje vlastními praxí ověřenými postupy, které zaručují racionální, rychlé a trvalé zlepšení.
• působí ve firmě jen tehdy, kdy to firma potřebuje, je na to připravena a zvládne zavedení a udržení zlepšených procesů.
• předává své zkušenosti při své práci pracovníkům firmy tak, aby byli schopni je postupně využívat, a to přestože je ve firmě přítomen jen v omezeném rozsahu.
• z pozice odborníka dokáže ovlivňovat vedení firmy při formulaci cílů, kterých chce firma dosáhnout pomocí průmyslového inženýrství.

Nevýhody: závislost firmy (většinou dočasná ) na práci a znalostech cizí osoby

Náklady: nejobvyklejší je denní paušál 17-25 tis. Kč za den, střední rozsah

• jednorázového většího projektu (např. Zkrácení průběžné doby výroby provozem) je 10 až 15 dní, tj. 170 - 375 tis. Kč za projekt
• dlouhodobé spolupráce je 1 - 3 dny za měsíc, tj. 204 až 900 tis. Kč za rok.

Přínosy a doporučení:

Spolupráce s externím průmyslovým inženýrem jako hlavním nebo jediným zdrojem pozitivních změn je vhodná zejména u těch střeních a menších firem, které si nechtějí držet trvale vlastní pracovníky, nebo z nějakých důvodů chtějí realizovat jen jednotlivý projekt. V ostatních případech se vždy používá kombinace vlastní a externí práce.

D) Kombinace vlastních a externích pracovníků

Výhody: spojují se výhody výše uvedených variant A a C.

Nevýhody: tuto variantu obvykle využívají větší firmy, které nemají problém vynaložit vyšší prostředky na její financování jak na vlastní pracovníky, tak i na externisty.

Náklady: se skládají z nákladů podle variant A a C.

Doporučení: toto je nejčastější varianta používaná zejména většími a pokročilými podniky, u kterých je zlepšování procesů "denním chlebem" a proto je nutné pro jeho zajištění disponovat rozsáhlými vlastními zdroji pro "mravenčí práci" a zároveň využívat schopností externích průmyslových inženýrů při zavádění nových metod a řešení složitých problémů.

Závěr

Zlepšování a zavádění štíhlých procesů je činnost, jejíž výsledky zcela závisí na úrovni znalostí a dovedností lidí, kteří ji provádějí. Ze zkušeností světově nejpokročilejších podniků vyplývá, že prostředky vložené do průmyslového inženýrství mají návratnost, která se počítá spíše na dny až měsíce, než na roky, jak je obvyklé u investic do technologie. Úkolem vedení firmy je posoudit, která z výše uvedených variant nejlépe splňuje nároky na znalosti a dovednosti a je nejlepší zárukou výsledků.